Turistické značení v České republice

Značení turistických tras má v České republice dlouholetou tradici. První pěší turistická trasa KČT vznikla 11. května 1889, kdy „označovací družstvo“ spojilo červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. V roce 1889 byly dále vyznačeny trasy na Karlštejn, Skalku a Rač a délka tras tak dosáhla 55,5 km. V roce 1912 bylo dokončeno značení první dálkové trasy z Prahy přes Brdy na Šumavu. V současnosti je v České republice kolem 40 000 km turistických značených tras pro pěší, lyžaře a cyklisty.

Turistické značené trasy se dělí na trasy:

1, pro pěší turisty

2, pro cyklo turisty

3, pro lyžaře

1. značení tras pro pěší

Naprostá většina značených tras je značená touto značkou. Značka je tvořena ze tří pásů - proto se jí říká pásová. Krajní pásy jsou bílé a slouží hlavně ke zvýraznění značky v terénu. Prostřední pás je barevný. Barvě, která je v prostředním pásu se říká vodící. U značení tras pro pěší se používají tyto vodící barvy - červená, modrá, zelená a žlutá.

Na mapě je takto vyznačena trasa zakreslena plnou čarou, v příslušné barvě.

V turistických a rekreačních centrech můžete poměrně často potkat tuto značku. Používá se pro značení krátkých místních vycházkových tras a okruhů - proto se jí říká místní. (tzv. „psaníčko“) Na mapě je takto vyznačena trasa zakreslena přerušovanou čarou, v příslušné barvě.

Touto značkou se značí tabule naučné stezky. Na souvislé značení turistické trasy se používá jen v případě, že nevede v souběhu s jinou trasou (uznejte sami, je přece zbytečné jednu trasu značit několika typy značek, když je to jedna trasa). Tato značka může být opatřena i oranžovým číslem, které udává pořadí tabulí naučné stezky. U naučných stezek se používá jako vodící barva výhradně zelená. Na mapě je takto vyznačena trasa zakreslena čerchovaně (čárka - tečka), zelenou barvou.

Pokud je max. 1 km od hlavní trasy (značené pásovou značkou) zajímavé místo, bývá tento úsek vyznačen tzv. významovými značkami. Na mapě je takto vyznačena trasa zakreslena plnou čarou, v příslušné barvě. Významové značky jsou tyto:

značka pro trasu k pramenu, studánce

značka pro trasu na místo s rozhledem

značka pro trasu ke zřícenině

značka pro trasu k jinému významnému místu (např. k železniční stanici, skále apod.)

Oba konce značené trasy a konec významové odbočky jsou ukončeny tzv. koncovou značkou. Barevný čtverec má barvu právě končící trasy.

2. značení cyklistických tras

Cyklistické značení se od pěšího liší především tím, že vše co bylo u pěšího bílé, je u cyklotras žluté a navíc větší velikosti (cca 1,5 x větší). Značení cyklistických tras je dvojího druhu:

Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní (zvýrazňovací) pásy žluté a prostřední (vodící) je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné.

Tabulky a směrovky pro cyklotrasy mají žlutý podklad, dvojnásobně velké písmo a pouze dva řádky textu. V záhlaví směrovky je uvedeno: „cyklotrasa KČT č. ….“.

Pokud nastane souběh trasy pro pěší a cyklotrasy, bývá tento úsek značen pouze cykosměrovkou a značkami pro pěší turistiku.

Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy.

Na mapách jsou takto vyznačené trasy zakresleny párem dutých koleček, v příslušné barvě. (Do roku 1998 se na mapách uváděly i doporučené trasy, od roku 1999 jsou na mapách uvedeny pouze skutečně vyznačené trasy.)

3. značení lyžařských tras

Lyžařské značení se od pěšího na první pohled liší především tím, že vše co bylo u pěšího bílé, je u lyžařského značení oranžové. Ke značení se používá klasická pásová značka, ovšem krajní pásy jsou oranžové. Vodící barva může být červená, modrá, zelená, příp. i bílá.

Při vytváření lyžařských značených tras je snaha přednostně využívat pěších značených tras. Je-li průběh pěší a lyžařské trasy totožný v délce alespoň mezi dvěma informačními místy (rozcestníky), je takováto trasa vyznačena POUZE značkami pro pěší. Pro takovou situaci se nepoužívají samostatné směrovky a tabulky, ale na tabulkách a směrovkách pěšího značení (krémový podklad) je před vyznačením délky úseku symbol lyžaře v oranžovém poli. V ostatních případech se používají směrovkami a tabulkami pro lyžařskou turistiku. Tyto směrovky mají oranžový poklad a v záhlaví směrovky je uvedeno: „lyžařská trasa KČT“.

Na mapách jsou vyznačené lyžařské trasy zakresleny malými plnými kolečky, v příslušné barvě. Důvodem, proč se začalo značit trasy pro lyžaře byla nutnost vést lyžařské trasy bezpečným terénem (tj. bez úseků s prudkými srázy, místy, kde padají laviny apod.). Pokud však na trase nastanou obtížné úseky (překážka, např. vlek, ostrá zatáčka apod.) bývá před tímto úsekem umístěna výstražná tabulka.