TURISTICKÉ MAPY KČT 1 : 50 000
S mapou se ať chce nebo nechce setká za svůj život každý člověk mnohokrát. Je řada profesí, které přímo vyžadují umět se v mapě vyznat - řidič, policista, voják, stavař, silničář … Proto je dobré naučit se zacházet s mapou už v dětství.
JAK TO, ŽE JE KAŽDÁ MAPA JINÁ ?
Každý používá takovou mapu, která mu nejlépe vyhovuje. Řidič bude chtít mapu, kde budou dobře zakresleny silnice, benzínové stanice, opravny aut …, turistu zase ty benzinky zajímat moc nebudou, ale bude ho víc zajímat kudy vede značená trasa, nebo kde je hrad …., vojáci zase potřebují velice podrobné a přesné mapy, v atlase světa naleznete mapy celého světa, s tím, že na nich je zakresleno jen to nejdůležitější.
V dalším textu si něco povíme o často používaných turistických mapách.
MĚŘÍTKO
Mapa
je zmenšená část zemského povrchu nakreslená na papíře. Představit si
to můžeme jako by jsme se dívali na zem z letadla.
Tomu kolikrát jsme mapu oproti skutečnosti zmenšili se říká měřítko. Každá mapa je tištěná v přesném měřítku. Nejpoužívanější měřítko na turistických mapách je 1 : 50 000. Toto měřítko říká, že je mapa 50 000 x zmenšena oproti skutečnosti. Je dobré si uvědomit, že 1 cm na mapě odpovídá 50 000 cm v terénu. Protože skutečné vzdálenosti neměříme v cm, ale v km, je dobré umět měřítko správně převést. Dělá se to tak, že u většího čísla posuneme desetinnou čárku o 5 míst doleva.
Příklad: M 1 : 50 000 větší číslo je 50 000
po posunutí desetinné čárky o 5 míst vlevo dostaneme 0,5
Měřítko 1 : 50 000 tedy říká, že 1 cm na mapě je 0,5 km v terénu.
TURISTICKÝ
OBSAH MAPY
Když zmenšíme část krajiny a tu nakreslíme na papír, dostaneme mapu. Takové mapě se říká základní. Na základních mapách jsou nakresleny budovy, železnice, silnice, lesy, řeky, mosty, kopce a údolí. To nám ale při turistice nestačí. Po turistické mapě ale chceme, aby nám řekla kudy vede značená trasa, kde je nějaký přístřešek proti dešti, kde bude pěkný rozhled, chceme vědět i kde je muzeum, hrad, zámek, možnost občerstvení nebo ubytovna. A právě těmto turistickým věcem se říká turistický obsah. (Základní mapa nám totiž akorát řekne, že zámek je budova. Nezjistíme s ní, že ta budova je zrovna zámek.)
MAPOVÉ
ZNAČKY
Aby jsme se v mapě vyznali, používá se pro každou věc mapová značka. Mapových značek je hodně a proto není potřeba se je učit všechny nazpaměť. Většinou stejně stačí zadívat se na značku a podle obrázku hned víme co říká. Pokud značku hned nepoznáme, nic se neděje, protože každá turistická mapa má takovou chytrou část, říká se jí vysvětlivky a tam jsou všechny značky popsány a vysvětleny.
Někdo by si mohl říct, proč mapu tiskneme barevně a ne černobíle? Černobílá mapa by sice byla o pár korun levnější, ale nic by jsme z ní nezjistili. Každá barvička má totiž svůj význam.
zeleně........ zakreslujeme přírodu (lesy, hranice chráněných území přírody apod.)
modře…… zakreslujeme vodu (řeky, rybníky, koupaliště, studánky, minerální prameny apod.)
červeně..... zakreslujeme turisticky významná místa (přístupné rozhledny, restaurace, turistické přístřešky, místa s rozhledem, zámky, zříceniny apod.)
hnědě........ zakreslujeme vrstevnice (kopce, údolí, propasti apod.)
černě......... zakreslujeme ostatní věci (železnice, silnice, budovy, mosty, kříže, pomníky apod.)
VRSTEVNICE
Zvláštní
značkou je vrstevnice. Vrstevnice je slabá hnědá čára,
která spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou. Cestu po vrstevnici si
můžeme představit tak, že při chůzi neuděláme krok ani nahoru, ani dolů,
ale půjdeme pořád ve stejné výšce.
Pomocí vrstevnic převádíme nerovnosti terénu (kopce, údolí, propasti apod.) na plochu papíru.
Na turistických mapách se kreslí dvě vrstevnice ve vzdálenosti 10 metrů nad mořem. Když si to představíme, zjistíme, že čímž jsou vrstevnice blíž k sobě, tím je kopec prudší.
KDE
JSEM – JAK TO POZNAT ?
Stačí
se porozhlédnout a uvědomit si, kudy jsem šel. Vím, že jsem šel kolem
restaurace a pak 1 km cestou. Najdu si nejdřív tu restauraci a od ní
postupuji cestou ve směru, kterým jsem šel.
Na turistických mapách bývá pro lehčí určování vzdálenosti vytištěna kilometrová síť. Jeden čtverec sítě ohraničuje plochu, která je ve skutečnosti 1 x 1 km.
ORIENTACE
MAPY
Každá
mapa je tištěna tak, že horní okraj směřuje na sever. Tím pádem platí
vždy i to, že spodní okraj mapy směřuje na jih, pravý na východ a levý
na západ.
Zorientovat mapu znamená položit jí tak, aby skutečně horní okraj byl na sever. V přírodě nám tato orientace stačí jen přibližná. Stojíme-li na cestě a za ní je kostel, natočíme mapu tak, aby silnice byla blíž k nám a kostel až za silnicí.
Určování severu přesně se provádí pomocí buzoly, je to však náročnější.
VYDAVATELÉ
MAP
V České republice je několik vydavatelů turistických map. Většina vydavatelů však vydává mapy jen konkrétní mapy – třeba jen mapy hor (Jeseníky, Beskydy apod.). Jedinou edicí, která pokrývá celé území Česka je „zelená“ edice Klubu českých turistů. Největší výhodou map KČT je jejich aktuálnost – jako jediný vydavatel zaručuje KČT aktuální vedení turistických tras (pěších, cyklo i lyžařských). Tyto mapy mají skvěle zpracovaný turistický obsah a velmi dobře je zpracovaný i doprovodný text na rubní straně mapy a to včetně barevných obrázků zajímavých míst a kilometráží značených tras. Mapy KČT jsou tištěny v jednotném měřítku 1 : 50 000 a jsou prodávány v ochranném plastikovém obalu. Na Slovensku na tyto mapy přímo navazuje obdobná edice Vojenského kartografického ústavu.
