Duhový podzim s Arnikou

25.10. až 28.10.2002, chata Sokolka, Vrbno pod Pradědem

    

Po příjezdu do Vrbna pod Pradědem jsme se vydali na cestu k chatě Sokolka. Tu najdeme nad Vrbnem, cca 3 km po červené značce (směrem na Anenský vrch).

    

 

 

V sobotu jsme si udělali "pracovní" den. Dotáhli jsme z lesa plno dřeva, které bylo potřeba řádně zpracovat, udělali jsme velký nákup, neb jsme na chatě měli být 6 dní - prostě celé podzimní prázdniny.

 

Samozřejmě, že jsme nezapomínali ani na hygienu. Protože jsme byli v lese, na chatě bez elektřiny i vody, měli jsme k dispozici jen "Mirkův pramen" se studenou vodou.

 

 

 

 

Počasí bylo všelijaké, chvílemi doslova "vymetená" obloha, chvílemi zase pršelo.

A tak se i stalo, že jsme viděli dost zajímavý úkaz - dvě duhy nad sebou.

Ta hlavní je dost výrazná, ti pozornější z vás uvidí nad ní ještě jednu slabší.

 

 

Na neděli jsme měli naplánovaný výlet do Jeseníků. Proto jsme vstali už v 6,00 hod. (což dětem nedělalo žádné problémy). Autobusem jsme dojeli na Hvězdu a odtud až na Ovčárnu.

Z Ovčárny jsme se vydali na nejvyšší vrchol Moravy a Slezska - na Praděd (1491 mnm). Hory byly úplně bez turistů a tak jsme šli naprosto sami. Cestou byla obrovská mlha. Poslední 0,5 km před vrcholem začalo opravdu dost foukat.

Že ta mlha byla skutečně jak od rybníka Brčálníku dokládá i tato fotka - asi tak 10 m za námi stojí vysílač na Pradědu. Vidíte z něho něco ???

 

 

 

 

Z Pradědu jsme se vydali na Švýcárnu, kde jsme si udělali delší odpočinek. Ošlehaní větrem jsme si snědli polévku a vypili čaj a pak jsme se vydali nádherným údolím Střední Opavy do Videl.

 

Měli jsme před sebou ještě 3 km, kdy začalo pršet. Ne moc, byl to jemný deštík, ale i to stačilo k tomu, aby byl každý provlhlý. Proto jsme si v penzionu dali další horký čaj a počkali na autobus, který nás dovezl zpět do Vrbna.

 

Na chatu jsme dorazili v pozdním odpoledni. Dali jsme sušit snad všechny věci, pořádně jsme si zatopili a uvařili si večeři.

 

 

 

 

Obloha se začala mhouřit a vítr se povážlivě zvedal. Foukalo opravdu dost silně a tak i večerní hygienu jsme nekonali u Mirkova pramene, ale s vyhřátou vodou v chatě.

Všichni byli pořádně unavení a tak jsme šli klidně spát a tvrdě jsme spali až do rána.

 

 

Ráno však nebylo veselé, ani příjemné. Probudili jsme se do velké spouště. V lese, kde jsme měli chatu řádil vítr natolik, že shodil plno stromů. Takto třeba dopadla naše kadibudka.

I 0,5 m od chaty ležel jeden spadlý strom. Přímo za tou zdí jsme všichni spali - dokonce tak tvrdě, že padat stromy nikdo neslyšel.

Bohužel, nedalo se nic dělat a tak jsme museli výpravu předčasně ukončit.

 

 

 

 

Sbalili jsme si věci a vydali se na nádraží. Smutní jsme pak odjeli domů, o celé dva dny dříve, než jsme původně plánovali.

 

 

Je dobré vědět, kde děti tráví svůj volný čas.

 

Tato akce byla dotována.

V rámci projektu "Společná cesta" jí podpořil Krajský úřad Moravskoslezského kraje.

 

ZPĚT

Copyright (c) 2002 Duha Arnika Krnov