|
|
Duhový podzim s
Arnikou
25.10.
až 28.10.2002, chata Sokolka, Vrbno pod Pradědem
V sobotu jsme si
udělali "pracovní" den. Dotáhli jsme z lesa plno dřeva, které
bylo potřeba řádně zpracovat, udělali jsme velký nákup, neb jsme na
chatě měli být 6 dní - prostě celé podzimní prázdniny.
Samozřejmě, že jsme nezapomínali
ani na hygienu. Protože jsme byli v lese, na chatě bez elektřiny i vody, měli
jsme k dispozici jen "Mirkův pramen" se studenou vodou.
|
|
|
|
|
Počasí bylo všelijaké, chvílemi
doslova "vymetená" obloha, chvílemi zase pršelo.
A tak se i stalo, že jsme viděli
dost zajímavý úkaz - dvě duhy nad sebou.
Ta hlavní je dost výrazná, ti
pozornější z vás uvidí nad ní ještě jednu slabší.
|
Na neděli jsme měli
naplánovaný výlet do Jeseníků. Proto jsme vstali už v 6,00 hod. (což dětem
nedělalo žádné problémy). Autobusem jsme dojeli na Hvězdu a odtud až na
Ovčárnu.
Z Ovčárny jsme se vydali na nejvyšší
vrchol Moravy a Slezska - na Praděd (1491 mnm). Hory byly úplně bez turistů
a tak jsme šli naprosto sami. Cestou byla obrovská mlha. Poslední 0,5 km před
vrcholem začalo opravdu dost foukat.
Že ta mlha byla skutečně jak od
rybníka Brčálníku dokládá i tato fotka - asi tak 10 m za námi stojí
vysílač na Pradědu. Vidíte z něho něco ???
|
|
|
|
|
Z Pradědu jsme se vydali na Švýcárnu,
kde jsme si udělali delší odpočinek. Ošlehaní větrem jsme si snědli
polévku a vypili čaj a pak jsme se vydali nádherným údolím Střední
Opavy do Videl.
|
Měli jsme před
sebou ještě 3 km, kdy začalo pršet. Ne moc, byl to jemný deštík, ale i
to stačilo k tomu, aby byl každý provlhlý. Proto jsme si v penzionu dali
další horký čaj a počkali na autobus, který nás dovezl zpět do Vrbna.
Na chatu jsme dorazili v pozdním
odpoledni. Dali jsme sušit snad všechny věci, pořádně jsme si zatopili a
uvařili si večeři.
|
|
|
|
|
Obloha se začala mhouřit a vítr
se povážlivě zvedal. Foukalo opravdu dost silně a tak i večerní hygienu
jsme nekonali u Mirkova pramene, ale s vyhřátou vodou v chatě.
Všichni byli pořádně unavení a
tak jsme šli klidně spát a tvrdě jsme spali až do rána.
|
Ráno však nebylo veselé, ani příjemné.
Probudili jsme se do velké spouště. V lese, kde jsme měli chatu řádil vítr
natolik, že shodil plno stromů. Takto třeba dopadla naše kadibudka.
I 0,5 m od chaty ležel jeden spadlý
strom. Přímo za tou zdí jsme všichni spali - dokonce tak tvrdě, že padat
stromy nikdo neslyšel.
Bohužel, nedalo se nic dělat a
tak jsme museli výpravu předčasně ukončit.
|
|
|
|
|
Sbalili jsme si věci a vydali se
na nádraží. Smutní jsme pak odjeli domů, o celé dva dny dříve, než
jsme původně plánovali.
|
Je
dobré vědět, kde děti tráví svůj volný čas.
Tato
akce byla dotována.
V
rámci projektu "Společná cesta" jí podpořil Krajský úřad
Moravskoslezského kraje.
|
ZPĚT
|
|
|