Duhový podzim

16. až 19.11. 2000, Holčovice

Holčovice, kde to jenom může být a co tam jenom může být? No to by jste se asi podivili, ale jsou tam dobří lidé a hlavně tam je překrásná příroda, která vám nabídne nádherné pohledy do krajiny. No a není lepšího způsobu jak to zjistit než si tam zajet, či z Albrechtic zajít?

foto   foto

Po drobných komplikacích s organizační stránkou (Kozlíkova neúčast omluvená pobytem v Českých Budějovicích) jsme se v pořádku, všichni a podle plánu sešli v budově která patří místní základní škole ve které je mimochodem k dispozici tělocvična. Někteří se tam octli již podruhé, nicméně já tam byl poprvé a jsem nadšen prostory, cenou, místem a nejen tím. Takže po mém pátečním příjezdu, který jsem si trošičku zkomplikoval zacházkou šesti kilometrů, se uskutečnili události asi takto:

Pavlík nám přivezl papání, byli jsme na něm doslova závislí, byl svátek a my měli, no spíš nic neměli! Takže jsme byli zachráněni a mohli jsme se vesele vydat vstříc dobrodružstvím do blízkého kopce a následně lesa. Lovili jsme v něm zvěř všeho druhu, od LEFA až po žížaly, taky si na své přišli krokodýláři a tchořolovci. Trošičku jsme rozhněvali místního domorodce, jenž je zvyklý na letitý klid, tudíž se na nás rozkřikl "co mi tady děláte bordel!!!!". Petruška naše milovaná během dopoledne všechny dezinformovala zprávou o počasí, a to následovně "SNĚŽÍ!!" (seděla pod stromečkem a padalo jehličí?). Taky jsme zjistili že na severní Moravě hrajeme schovku úplně blbě a že na jižní jí hrají daleko lépe! Při zpáteční cestě se někteří chovali jako utrhlí z řetězu a tak bylo vhodné je hromadně odstartovat a dole pod kopcem se s nimi po dlouhé době opět setkat. K obědu jsme měli rizoto a výbornou polévku která obsahovala tytéž ingredience jako rizoto, bylo tam podstatně více vody, jediný rozdíl. Všem nám moc chutnalo! Odpoledne vypukl boj o šátek u místního hřiště. Zjistili jsme jak jsme na tom s našimi reflexy a hlavně sluchem. Výsledky? Tajné! Taky jsme si pořádně procvičili prstíky při kamenu, nůžkách a papíru a na závěr všichni hledali poklad. Pokladoví majitelé: Štěpánka, Lukáš, Irena, Nikolas. Po zbytek odpoledne a dne se sáhodlouze debatovalo, probíral se zítřejší nákup, blblo, mlátilo karimatkami a spacákami, dokazovalo mužství a schopnosti v kuchyni u sporáku až to všechno vyústilo ve večer plný her v tělocvičně. Všichni jsme byli ve vodě a z vody, všichni taky byli stromeček, domeček a hříbeček. Nakonec jsme mezi sebou měli vraha, naštěstí byl vždy odhalen. Nicméně díky některým nechápavým a také podvádějícím elementům byl mnohokrát odhalen dříve než se mohl vůbec probudit!

foto   foto

Sobota nás překvapila nebo spíše řečeno pokropila celodenním deštíkem. Takže sešlo z původního záměru našlapat nějaké kilometry v jesenické krajině. Někteří dobrovolníci jako já, Jirka a David s Lukášem vyšli do blízkého okolí, nicméně jsme se docela brzo vrátili, pršelo! Docela velikým překvapením byl příjezd našeho Kozlíka z Českých Budějovic. Přivítali jsme ho jak se patří raním kakaem, no spíše předpoledním. Vyslechli jsme si momentální kozlíkovu situaci, pronikli do tajů anglických či belgických týdnů, a do jiných zákoutí Delvity. Vzhledem k neustávajícímu dešti jsme opravdu nemohli ven, ale po obědě, mám ten dojem že nejvíce pršelo, jsme přeci jenom všichni vyrazili. Moc daleko jsme nedošli, ale zato jsme si cestu okořenili o jeden bezva výstup a jakousi stavbičku na stromě. Při zpáteční cestě slaboši odevzdávali kámen, a že jich bylo! Ještě malá informace k obědu, byly zapékané nudle a polívčičku nám skvěle ukuchtila naše Petřička za asistence odborníků Uzla a Jirky. Vznikl také nemalý spor o dopečenosti další várky nudlí, mezi námi a Petrou. Byl vyřešen v poklidu. Po příchodu z deště jsme se usušili a Kozlík začal testovat. Já si připravil lístečky s různými možnostmi a poté si otestoval Kozlíka a Lucku v jejich bystrosti a rychlosti. Lépe dopadl Kozlík, i když...? Jinak se děla spousta zajímavých věcí, jakou bezesporu je měření hlavy a jiných tělesných partií. Docela se nám do toho zbláznila Peťka. Bohužel informace o výsledcích nejsou veřejné, snad až na jedno číslíčko, Kozlík měří v obvodu hlavy 60 cm. No a Petra z toho byla dost nadšená. Po osmé hodině jsme se přemístili do tělocvičny, kde jsme hráli na vraha a byli hříbečci a skákali do vody a padaly tam také laviny na Pradědu, Řípu, Everestu prostě hrůza a těch postižených co se tam všude plazilo? Kolem deváté hodiny se mi podařilo všechny společně přimět uspořádat kruh a v něm po dvojicích zahrát dvě hry, které ukončili sobotní hrací večer. Musím dodat, že velice vydařený večer! Pro děti možná, nicméně nás čekal hřeb večera v podobě testu vědomostí postarších účastníků. Bylo to velice zajímavé toto klání moderovat a je nutno podotknouti že na přední pozici se umístil borec Jirka, zajímavé to ovšem bylo na pozici druhé, kde se stejným počtem bodů skončil Kozlík společně s Petrou? "Asi měl Kozlík nějaký smolný den"??? Taky musím ještě k sobotnímu pozdnímu večeru a k nedělnímu ránu, že mi byly zcizeny hodinky! Zcizila mi je Petruška, která také po mě a Kozlíkovi kolem dvou hodin ráno vyžadovala podepsání účastnického listu?!!?

Neděle probíhala podle plánu, uvařili jsme obědosnídani v podobě bramborového guláše a spravedlně rozdělili jeden chléb v davu. V pohodce a v pořádku jsme opustili budovu. Autobusem jsme se přesunuli do Krnova, mimo jiné za překrásného počasí a docela pěkné zimy. V Krnově jsme se nasáčkovali do místních lázní. Na bazéně bylo hodně dobře a uteklo nám to tam jako voda! Při odchodu se ze schodiště ozvala obrovská rána a kdo myslíte že se tam natáhl? No Lucinka. Bylo to docela strašidelné, jako ten zvuk! Děti z Lichnova byla úspěšně předány po menších komplikacích v šatně? Kdo myslíte že se vyskytl uprostřed šatny v botech? Nevěřili by jste mi, ale byl to JIRKA! A ten Jeho pohled když ho napomenula postarší dáma šatnářka? Jízda vlakem proběhla v pohodce a autobus z Bruntálu nám naší cestu taky nezkomplikoval. No a po příchodu do domova v Horním Benešově jsme se s většinou přivítali a ještě jsme jim dokonce pomohli oblepit koberec! A potom už jen tradá domů směrem na Opavu!

Ahojki všichni Uzel!!!!

ZPĚT

Copyright (c) 2001 Duha Arnika Krnov